školní kolo olympiády z dějepisu

MARIE TEREZIE (1716 – 1780), vládla 1740 – 1780
  • nejstarší dcera Karla VI.  a Alžběty Kristýny Brunšvické. Celým jménem se jmenovala Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna.
  • arcivévodkyně rakouská, královna česká a uherská, jediná vládkyně na českém trůně; titulovala se císařovnou, ale byla pouze manželkou Františka I. Štěpána Lotrinského, který byl zvolen za římského císaře 13. září 1745.
  • její otec Karel VI. neměl mužského potomka, první syn Leopold zemřel před narozením Marie Terezie (v 7 měsících), další dcera Marie Amálie zemřela v 6 letech v roce 1730.
  • Karel VI. prosadil pragmatickou sankci (1713)
    • měla zajistit nedělitelnost habsburské říše a uznání dědických nároků i pro ženské potomky z rodu Habsburků.
  • V šesti letech poznala svého budoucího chotě Františka Štěpána, kterému bylo tehdy patnáct let.
    • Marie Terezie a František Štěpán měli šestnáct dětí, jedenáct dívek a pět chlapců. Pouze devět z nich se však dožilo plnoletosti.
    • Zdravé dcery byly ihned po dosažení fyzické dospělosti provdány za urozené manžely většinou z bourbonských rodů. Světskou vládu po Marii Terezii nastoupil  prvorozený syn Josef a po něm mladší bratr Leopold. Nejmladší syn Maxmilián se stal knězem.
    • po úmrtí manžela 18. června 1756 se zhroutila. Ostříhala si vlasy, světnici, kde skonal, přeměnila v kapli, poručila, že se musí nosit černý oděv, sama nosila černé šaty a vdovský čepec, své šperky dala dcerám a zakázala líčidla. Kolem krku nosila jen zavěšené perly, které byly symbolem smutku.
  • U Marie Terezie byl diagnostikován vysoký krevní tlak a pulmonální neprůchodnost s emphysmem, což je chorobné shromažďování vzduchu v tkáních.
  • Dne listopadu 1780 se nachladila na lovu bažantů a 29. listopadu 1780 zemřela. Pitva ukazuje, že jí nefungovala jedna plíce. Je pochována, stejně jako její manžel v rodinné kapucínské kryptě.
  • Marie Terezie nastoupila na trůn po smrti svého otce 20. října 1740. Stala se tak panovnicí nad habsburskými zeměmi, arcivévodkyní rakouskou, vévodkyní lotrinskou a vévodkyní toskánskou.
  • Zanechala po sobě, až na Slezsko a získanou část Bavorska, neporušené Rakousko z dob vlády jejího otce a dále sedm potomků na sedmi evropských trůnech.
  • V letech 1740 až 1763 se odehrávali tzv. „války o rakouské dědictví“
    • Války se však nakonec zúžily na 3 války o Slezsko, ve kterých byly hlavními soupeřícími silami Rakousko a Prusko
    • První slezská válka byla vedena v letech 1740 – 1742. V roce 1741 byla obsazena Praha a bavorský vládce se nechal korunovat na českého krále. V roce 1742 přišla Marie Terezie o Horní a Dolní Sasko.
    • Druhá slezská válka se vedla v letech 1744 – 1745, kdy byla Praha opět v obležení a docházelo k drancování. V roce 1745 byl uzavřen v Drážďanech mír, který potvrzoval ztrátu Slezska.
    • V letech 1756 – 1763 probíhala v Evropě sedmiletá válka, která skončila v neprospěch pruského krále Fridricha II. ale znamenala také opětovnou ztrátu Slezska.

Reformy Marie Terezie

  • Následky válek přesvědčily Marii Terezii o tom, že je potřeba monarchii zreformovat
    • Měla schopné rádce (kníže František Antonín Kounic a hrabě Friedrich Haugwitz)
  • První reformy se týkaly armády – povinná vojna pro muže (s řadou výjimek) + jednotný výcvik a stejnokroj, výchova důstojníků
  • správní reformy:
    • jak má být řízen a spravován stá
      • základ: centralismus (Vídeň), byrokracie, nejdůležitějším orgánem – direktorium
      • další státní rada, ministerstvo zahraničí
    • země, které tvořily monarchii, byly označovány jako kolonie (v čele byl úředník dosazený panovníkem – v Čechách purkrabí, na Moravě hejtman)
    • od dob císařovny platil trestní zákoník a jednací soudní řád.
      • Předpisovaly postup u soudu a výši trestů za jednotlivé přečiny. Zakázány byly nelidské tresty a mučení. Šlechta tím ztratila neomezenou moc nad poddanými.
  • finanční reformy
    • 1741 – 1748 první tereziánský katastr (soupis poddanské půdy – rustikál)
    • 1747 – 1757 druhý tereziánský katastr (soupis panské půdy – dominikál)
    • Daně pro každého poddaného byly vyměřeny podle rozlohy půdy i její úrodnosti, poprvé zdanila i šlechtu. Ta ovšem platila poloviční daň než poddaní
  • hospodářské reformy
    • podpora manufaktur (různé výsady – půjčky,…)
    • odstraňování cel a mýt
    • roku 1765 byly zavedeny jednotné míry a váhy + společná (zlatková měna) – později korunová
      • bankocetle = první papírové peníze
      • zavedení jednotných měr, vah i jednotný peněžní systém (zlatý) umožnily zrychlit oběh zboží a zlevnit jeho ceny
    • začaly vznikat také městské manufaktury (v severních Čechách:
      • manufaktura (jejím majitelem byl p. Leitenberger) = textilní, sklářské, železářské manufaktury
    • budování silnic (státní silnice)
      • hlavní směr: do Vídně; stavěny na náklady šlechty, požadavkem bylo, aby byly sjízdné kdykoliv
        • význam: obchodní, poštovní spojení, doprava osob, vojenské důvody
      • konskripce (soupis obyvatel) – v Čechách a na Moravě: 4 150 000 lidí (voj. potřeby) =
        • = v roce 1754 provedeno první sčítání lidu – důvody daňové a vojenské a zavedeno číslování domů
          • důležité pro odvody
        • po vypuknutí hladomoru (nedostatek obilí), zemřelo asi 500 000 lidí = základním jídlem chudých byly brambory, které byly přivezeny z Ameriky
        • robotní patent
          • po venkově se šířily pověsti o zlatém patentu, který má zrušit nevolnictví, ale že to vrchnost zatajuje
          • roku 1775 vypuklovelké rolnické povstání v severovýchodních Čechách
          • cílem bylo vyvolat velké povstání, ovládnout Prahu a zrušit robotu a nevolnictví
          • skončilo porážkou selských vesnic u Chlumce („dopadnout jako sedláci u Chlumce“), panstvo žádá nejpřísnější tresty (4 sedláci popraveni)
          • téhož roku byl vydán robotní patent, který zmírňoval robotní povinnosti
      • roku 1773 byl zrušen jezuitský řád (zabaveny pozemky jezuitů
  • školská reforma
    • úlohu vzdělávání převzal stát (uvědomění, že negramotnost poddaných je brzdou)
    • roku 1774 byl vyhlášen Všeobecný školní řád
    • byla zavedena školní povinnost pro děti od 6 do 12 let (ve škole omezen vliv církve)
    • vznikly tři typy škol:
      • tzv. triviální školy u far (naučit číst, psát, počítat, základy hospodářství, děvčata se učila šít a plést), vyučovalo se v mateřském jazyce
      • hlavní školy (v krajských městech) – děti se kromě výše uvedeného učily zeměpis, dějepis, latinu, psaní (sloh), kreslení a geometrii; vyučovalo se německy
      • tzv. normální školy (v zemských městech) – příprava na gymnázium; vyučovalo se v němčině
    • zvláště na venkově se netrvalo na celoroční školní docházce, děti docházely do školy hlavně v zimě, učitel je pak musel připravit, aby obstály při zkouškách za účasti církevního dozoru
    • došlo také k reformě gymnázií (kladen důraz na přírodní vědy a dějepis)
    • zavedeny industriální školy (zaváděly praktickou výuku)
    • reforma universit (měla připravovat zdatné úředníky, méně důrazu na vědeckou oblast)
    • zakládaly se knihovny

 

  • BANKOCETLE byly první papírové peníze používané na českém území. Jednalo se o tzv. státovky, nikoli bankovky. Zavedeny byly roku 1761/1762 za vlády Marie Terezie. Bankocetle byly chráněny vodoznakem (vodotiskem). Název byl odvozen z německého „banco zettel“. Hlavním cílem těchto papírových peněz bylo získat potřebné finanční prostředky na stále stoupající státní výdaje.

Josef II. (1741 – 1790), vládl 1780 – 1790

  • spoluvladařem Marie Terezie již roku 1765
  • Oporou jeho vlády byl byrokratický aparát
  • vládl sám, žádné rádce nesnesl a všechny své reformy připravoval sám.
  • Chtěl být vždy přesně informován o všem, co se v zemi děje, proto sám často konal inspekční cesty po zemi pod jménem hrabě Falkenštejn. Aristokracie o něm mluvila jako o selském císaři.
  • října 1781 vydal Josef II.toleranční patent
    • bylo ukončeno pronásledování evangelíků v Rakousku a bylo jim dovoleno svobodně vyznávat svou víru a zřizovat modlitebny
    • katolická církev byla nadále církví státní, evangelíci byli pouze trpěni
    • týkalo se to i ale i židovství – Josef II. jim zaručil svobodu vyznání a zbavil je některých ponižujících omezení (znamení žluté hvězdy na oděvu, život v ghettu, zvýšené poplatky, vyloučení z některých živností a všech úřadů i stupňů šlechtictví, zákaz držby některých nemovitostí).
  • 1781 zrušení nevolnictví – člověčenství
    • každý poddaný se stal osobně svobodným člověkem
      • nemusel už proti své vůli zůstat na panském statku, mohl se už oženit a kamkoli se přestěhovat bez souhlasu panské vrchnosti.
      • Děti poddaných už nebyly nuceny sloužit na zámcích či panských dvorech, rodiče je mohli dát vyučit řemeslu nebo poslat do škol (nemajetní často studovali na kněze – výuku platil stát).
      • Přesto si vrchnost nadále uchovala nad poddanými značnou moc. Soudila menší přestupky, vybírala berně (daně).
    • Zachována zůstala robota, naturální dávky a peněžní platy.
  • V roce 1782 Josef II. zrušil přes 700 klášterů, které nesloužily potřebám lidu (nezabývaly se vyučováním, nepěstovaly vědu, nepečovaly o nemocné
    • zachoval jen ty, které se věnovaly prospěšné činnosti (nemocnice, chudobince, starobince, atd.
    • Z peněz za statky zabavené klášterům se platilo zřizování nových far a biskupství v místech, kde jich byl nedostatek
    • Faráři byli pověřeni vést matriky – knihy, v nichž se zaznamenávalo narození dětí, sňatky a úmrtí.
  • Nejvíce byl lid pobouřen nařízením opohřbívání mrtvých v pytlích za užití jedné obecní rakve
    • lid se však pohřbívání „v pytli“ postavil na odpor a císař nařízení odvolal
  • Josef II. dále zdokonaloval státní správu a civilní a trestní právo
    • V roce 1783 například spojil Slezsko a Moravu, správním sídlem této části se stalo Brno.
    • Ve městech zřídil úřednické magistráty
    • byla spojena 4 dosud existující města pražská (Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany).
    • V oblasti civilního práva byl vydán občanský zákoník a došlo k zrušení trestu smrti.

Pozn. Hrabě Kounic, když Josef II. zemřel, o něm prohlásil: „On umřel? To udělal dobře, moc dobře.“

 

Leopold. II. (1747 – 1792), vládl 1790 – 1792

  • Z pohledu Čechůse odlišoval od svého bratra i tím, že nechal vrátit svatováclavské klenoty do Prahy
  • Prováděl reformy v postupných krocích a pokud možno v takové podobě, aby nevyvolávaly konflikty.

 

Umění za vlády Marie Terezie:

  • Doznívání baroka, nástup klasicismu
    • V rokokově klasicistním slohu je provedena přestavba Pražského hradu – architekt Pacassi
      • do tereziánské doby = na místě 1. nádvoří příkop (dva za ním byly zasypány za vlády Rudolfa II.)
      • sjednocení vzhledu – strohý až kasárenský vzhled
      • za Josefa II. – tu byli vojáci (draženy poklady)
  • a další